Gruzie v centru boje o Černé moře a svobodu: vyhraje racionální pokora, nebo přijde radikální řez?
Gruzínský premiér Iraklij Kobachidze zrušil svou cestu do USA. V ulicích Tbilisi demonstrují proti vládě a parlamentu desetitisíce občanů. Z Evropy, ze zámoří i z Moskvy znějí rady, varování i výhrůžky. Při střetech demonstrantů s policií dokonce tekla krev. Na první pohled to vypadá, že jádrem sporu je poměrně banální a nepříliš důležitý zákon o zahraničních agentech. Proč je země s necelými čtyřmi miliony obyvatel tak důležitá?
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Gruzínský premiér Iraklij Kobachidze do Ameriky nepojede. „Pozvání USA neodpovídá partnerskému duchu,“ stojí v nezvykle přímočarém prohlášení gruzínského ministerstva zahraničí.
Gruzíny prý urazila formulace, která pro znalce kavkazské mentality skutečně nepřichází jako pozvání k návštěvě v úvahu: pokud chtěli přijet na návštěvu do USA, měla gruzínská vláda a parlament pozastavit projednávání zákona o transparentnosti zahraničního vlivu známého jako zákona o zahraničních agentech.
Tedy zákona, který vyvolal v Gruzii podobnou nevoli občanů jako v roce 2014 na Ukrajině pozastavení procesu vstupu země do EU proruským prezidentem Viktorem Janukovyčem.
I Tbilisi je dnes plné demonstrantů, převážně mladých a mluvících spíše anglicky než rusky, také vlajek EU, ale na druhé straně barikády i policistů s vodními děly a štiplavého plynu určeného k rozhánění neposlušných.
Zatím se nestřílí, nehoří domy a nezní ani příliš mnoho výzev ke svržení vlády. Studenti tančí gruzínské lidové tance a zpívají vlastenecké písně, nad hlavami drží hesla jako „Free Georgia“, „Not to Russian law„ nebo „Russians go home!“
Vypadá to, že jde hlavně o zákon, jehož obsah je pro současnou Gruzii důležitý asi jako předpis o chovu domácího zvířectva. Přesto ho vláda a strana Gruzínský sen vévodící parlamentu chtějí za každou cenu přijmout. Navzdory opravdu masivním protestům, které Gruzie dlouho nepamatuje, a navzdory blížícím se parlamentním volbám, ve kterých letos na podzim část mladých voličů znechucená chováním Gruzínského snu nejspíš k urnám nepůjde, nebo dá svůj hlas někomu jinému.
Ještě v březnu ale sociologové předpovídali vládní straně vítězství – Gruzínský sen by podpořilo asi 31 procent voličů. Z tohoto pohledu mnoho gruzínských politologů nevidí v tlaku vlády a parlamentu na přijetí zákona, který naprosto neodpovídá jeho významu, žádný smysl. Kromě ruské stopy.
A
