Jak se budou rozdělovat žáci na střední školy a víceletá gymnázia? Autor algoritmu vysvětluje celý systém
Patnáctého května Cermat zveřejní výsledky přijímaček a rozdělení uchazečů do škol. Poprvé žáky rozřadí digitální systém podle jejich priorit. Jak to bude v praxi vypadat, v rozhovoru vysvětluje autor rozřazovacího algoritmu Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Proč algoritmus neřeší nejprve každou školu a pořadí uchazečů na ní.
- Které žáky systém v jednom okamžiku srovnává a podle jakého klíče.
- Jak a kdy může uchazeč přeskočit jiného.
- Proč byl zvolený právě tento rozdělovací mechanismus a v čem je lepší než jiné.
- Kdy by měli deváťáci psát jednotné testy a proč stále ještě úplně nezmizelo strategické uvažování při vyplňování přihlášek.
- V čem by se mělo změnit známkování.
- Zda mají smysl víceletá gymnázia.
Letos nastala v přijímacím řízení klíčová změna, kterou přinesla digitalizace. Po 8. květnu by měl přijít den D, tedy rozdělení všech více než 150 tisíc žáků do škol pomocí speciálního algoritmu, který vyhodnotí jejich výsledky a priority. Jak to bude probíhat?
Reforma přijímacích zkoušek se diskutovala zhruba od června 2023, po těch obrovských problémech, které nastaly po loňských přijímačkách v průběhu května.
My jsme se do toho na podzim rozhodli vstoupit, aby se řešila nejen digitalizace, ale také to, jakým párovacím mechanismem se budou žáci rozdělovat. Proto jsme ve studii popsali výhody takzvaného mechanismu odloženého přijetí, který nám připadal nejvhodnější.
Nakonec byl skutečně vybrán tento mechanismus. Můžete ho zjednodušeně vysvětlit?
Cermat k tomu sice zveřejnil video, to ale bohužel není úplně přesné.
Mechanismus odloženého přijetí vznikl už v šedesátých letech a jeden z jeho tvůrců za to dostal v roce 2012 Nobelovu cenu. Dá se popsat nejen jeho průběh, ale i žádoucí vlastnosti, které jsou výzkumníky matematicky garantované.
Dostaneme se i k tomu, proč je tento mechanismus nejvhodnější, pojďme ho ale nejprve popsat. Do 8. května musí ředitelé škol nahrát do systému pořadí všech uchazečů, kteří na jejich škole dělali zkoušky, bez ohledu na priority. Systém zná jak kapacitu každé školy, tak priority každého žáka. Pak by měl začít žáky na základě vašeho algoritmu rozřazovat. Jak?
Vstupy jsou jednoduché. Každý uchazeč si podá až tři přihlášky, kde má podle svých priorit seřazenou první, druhou a třetí školu. Proběhnou přijímací zkoušky a následně každá škola jednoduše seřadí do systému žáky. Může to být pomocí bodů ze zkoušky, ale pro ten mechanismus už pak stačí pouze pořadí žáků. A kapacita každé školy.
Algoritmus postupuje v jednotlivých krocích. V prvním kroku se
