Ladiku, se zájmem sleduji tvé vyprávění z cest, nejnověji po Gruzii a Kyrgyzstánu. Já bych se ale tentokrát přidržel situace u nás doma. Když se sem vracíš, jaká společenská atmosféra na tebe „padne“? Co cítíš kdekoliv v ČR?
Je to zvláštní, ale přestože obvykle navštěvuji země, kde na tom lidé finančně nejsou tak dobře jako lidé u nás, cítím v sousedních a východních zemích, ať už se jedná o Polsko, Ukrajinu nebo zmíněnou Gruzii a Kyrgyzstán, větší radost ze života. Lidé, přestože mají na výplatních páskách částky šestkrát nižší než u nás, nebo dokonce čelí mezinárodnímu drancování a válce, tak se baví, potkávají se v kavárnách, v barech hraje muzika, mnohde se v kuřáckých barech vychutnávají doutníky… U nás jako kdyby na lidi padla ta havloidní blbá nálada. Ulice prázdné, lidi zalezlí u režimních zpráv českých televizí, v hospodách sice můžete pořád dokola poslouchat rádiové songy „povolených“ režimních umělců… ale skoro sami. Lidi zmizeli. Připadá mi to jako mrtvolný klid před válkou. Teda jako před bouřkou, jsem chtěl říct.
Ostravsko, kde žiješ, zažívá krizi kolem hutě Liberty. Čtenář z Prahy si řekne: No co, padá další fabrika, to už tu bylo. Je to teď jiné?
Je to jiné, je to podstatně větší průser. Ostravsko přežilo likvidaci dolů OKR (dnes by se už možná naše uhlí hodilo a ekonomicky vyplatilo, ale je pozdě), přežilo likvidaci Vítkovických železáren a dalších klíčových ostravských provozů, ale likvidace Nové huti Klementa Gottwalda neboli Liberty, jak tomu říkáte v Praze, to je řádově větší malér. Mimochodem, málo je známé to, že železárny nezaložil ten truhlář z Dědic, po němž pak dostaly jméno. Výstavba začala už v roce 1942 v rámci závodu Reichswerke Hermann Göring. Hermann se prvního odpichu jaksi nedožil, Klema se z něj mohl radovat aspoň rok, první žhavé železo vyteklo z vysoké pece v Kunčicích v březnu roku 1952.
To je ovšem dávná historie. Po roce 1989 stát vpustil do klíčového podniku nejrůznější privatizátory pod heslem, že jakýkoliv soukromý vlastník je lepší než stát. Výsledek této blbosti nyní vidíme před námi. Zbývajících 6 000 zaměstnanců sedí od prosince doma a pobírá 70 % platu. Fabrika stojí, dluhy za energie jsou ve výši miliard. Někteří zaměstnanci jsou ještě optimističtí, většina ovšem už tuší, že před námi je likvidace největšího hutního závodu v Česko-slovensku a s tím drastické dopady nejen na 6 000 zaměstnanců. Spolu s jejich kolegy z dodavatelských firem a jejich rodinnými příslušníky jde o desítky tisíc osob. A to je pro Ostravsko ohromný průser.
Jste rádi, že v USA prošel balík pomoci pro Ukrajinu?Anketa
Vláda řeší, kdo za to může. Zda indický magnát, minulé vlády, či dnešní vláda… Co od Fialy Ostravsko čeká?
Co chcete čekat od neschopného úředníčka? Vrtět ocáskem před svým pánem, to by mu šlo, všichni přece dobře víme, že pozvánka k dědovi v Bílém domě přišla jen jako pochvala za příšerné zadlužení dalších několika generací za schválení nákupu nesmyslných amerických letadel. K čemu nám asi tak ty předražené americké hračky budou, když dnešní války se nevedou letadly jako v případě amerického zničení Iráku nebo Libye před dvaceti lety. Dnes jsou pro bojové operace klíčové bezpilotní drony nejrůznějších velikostí, ale my se jak pitomci opět připravujeme na tu předchozí válku. O té ostudě s primitivní angličtinou úředníčka při státní návštěvě v USA ani nemluvím. Hodnotím pozitivně aspoň to, že na rozdíl od setkání s Netanjahuem nečetl náš pan Nutella své bláboly z kusu papíru, ale naučil se je zpaměti.
Samozřejmě že zodpovědnost za současný stav mají v prvé řadě současní majitelé NHKG, ovšem zodpovědnost za předraženou energetiku v České republice, to je jednoznačně vina těch dnešních vládních surikat, které budou ještě chvilku u koryt.
Kdykoliv, kdy na Ostravsku padla fabrika nebo důl, lidé se o sebe museli nějak postarat. Představy, že by se mohli přeškolit na programátory, jim nepomohly. Jak si poradil horník nebo hutník, kterého vyrazili z práce?
Ostrava měla po převratu bezmála 330 tisíc obyvatel. Dnes jsme na 280 tisících. Takže je jasné, že Ostrava vymírá. Brigádníci ze Slovenska a jiných částí republiky se vrátili domů. Spoustu lidí po zastavení neefektivních výrob v devadesátkách vstřebaly služby a nové firmy. Ty časy jsou ovšem pryč.
Jaká je nálada v běžné ostravské nebo porubské hospodě? Vzhledem k regionální i celostátní situaci?
Běžná porubská hospoda už není. Když si vezmeme třeba právě Porubu a její legendární podniky Morava, Beseda, Slovan, Zuzana, Panorama – tedy podniky, postavené za socialismu pro stovky osob, tak žádný z nich už neexistuje. Některé už hodně dlouho, některé nepřežily dobu babišovského EET a zákazu kouření, dobu koronopodfucku a fialovské brutální zdražení cen energií na vytápění objektů spojené s příšerným nárůstem cen nápojů a jídel. Poruba není Praha, tady nejsou turisti ani úřednická vrstva, která chodí jíst za stravenky.
Menší podniky živoří, ale zatím přežívají. Změnila se kultura těchto míst. Příšerná inflace, což je v podstatě jen jiný název pro legální krádež státu na občanech, negativně ovlivnila návštěvnost podniků a média se nám snaží podsunout, že už je vše v pořádku a inflace klesla k nule. Jenže inflace není nic jiného než porovnání cen dnešních s cenami přesně před rokem. Dnes už všichni zapomněli, že před zavedením zločinného systému EET před pár lety stála dvanáctka v lidové knajpě Kompas 22 Kč. Pak přišel státní teror na kuřáky, státní teror na hospodské, státní teror na občany druhé kategorie (tzv. neočkované) a hle – pivo stojí 44 Kč. To je pro mě nárůst 100 % za přibližně šest let, tedy řekněme 15 % ročně. A tak je to se vším, pivo uvádím jen jako příklad. Takže nadšené hlasy svazáků z českých médií, že inflace prý klesla na 2 %, neznamená nic jiného, než že z té nové příšerné ceny 44 Kč teď bude chvilku růst cena pomaleji, ale zpět se už nikdy nevrátí.
Fotogalerie: - Ceny paprik
Inflaci beru jako jeden z největších podvodů lichvářských bank na lidstvu, který tady je zjednodušeně od roku 1914, kdy banky získaly moc tisknout ničím nekryté papírky. Do té doby tuto moc všechny banky neměly. Za rakouskouherskou zlatku (později korunu) si v roce 1815, po porážce Napoleona a stabilizaci ekonomiky, mohl Čech koupit stejný počet bochníků chleba jako o sto let později při začátku první světové války. Ušetřené peníze měly i po 100 letech pořád svoji hodnotu. Vznikem lichvářských státních bank (poslední takovou byl vznik FED v USA v prosinci roku 1912) se otevřela možnost tisku nekrytých peněz – cílem bylo jen jedno, a to financovat války. Že to ožebračí střadatele, bylo a je bankám jedno. Proto si tenkrát, v létě roku 1914, naši rukující chlapci mysleli, že „do švestek“ budou doma. Netušili, že systém, kdy vládcům kdysi došly během pár týdnů a měsíců peníze, se změnil. Najednou mohl vládce tisknout nekonečné stohy peněz a bojovat až do posledního žijícího vojína. Těch politických zrůd se totiž žádná válka nikdy osobně netýkala. Oni sami osobně jsou z mobilizace vyjmuti. I dnes. Podívejte se na dnešní mobilizační zákon: „Do aktivní služby se nepovolávají nejvyšší zástupci státních struktur. Jmenovitě jsou to poslanci a senátoři, členové vlády, soudci Ústavního soudu; prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady ČNB, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy.“
Už chápete, proč těm politickým ku*vám nevadí chřestit zbraněmi? Protože se jich to netýká. Přidal bych do toho zákona jednu větu: „Do aktivní služby se nepovolávají nejvyšší zástupci státních struktur. Jejich děti a příbuzní budou naopak povoláni do první linie.“ To by si i ty bezdětné surikaty ve vládě a Parlamentu rozmyslely to chřestění zbraněmi.
Omlouvám se za ta neslušná slova, nechal jsem se unést. Ale mí Pražané mi rozumějí.
No nic, pojďme zpět. Už chápete, jak byl zločinný systém okrádání občanů lichvou a inflací před sto lety nastaven? Ale nebojte se, právě včera jsem četl titulek jednoho z režimních tisků, že vláda a ČNB zkrotily inflaci na 4 %, takže už nám nic nehrozí. Nebo jo?
Co zatím na severní Moravě funguje, jsou Třinecké železárny. Dokonce jejich majitel Chrenek provozuje megaúspěšný hokejový klub. Je to anomálie?
Je to ukázka toho, že schopný místní manažer může být důležitější než Ind. Tento stav bohužel nemusí trvat věčně. Vláda a zločinci skrývající se za svými „gryndyly“ cíleně likvidují energeticky náročné provozy a vymlouvají se na drážďanské burzy a jiné ožebračující podfuky dnešní bruselské bandy. Podnikům využívajícím železárenské výrobky navíc chybí kapitál českých bank. Paradoxně kapitál chybí i našim zbrojovkám, které se v cizině dožadují financování od zahraničních matek kdysi českých bank, ty však zákonitě upřednostňují vlastní národní firmy. Takže jsme v pasti.
Opět se ukazuje, že znárodnění klíčového průmyslu, dolů, bank a hutí, které provedla vláda prezidenta Beneše v říjnu roku 1945, bylo správným krokem, a naopak privatizace klíčových firem po roce 1991 byla chybou, za kterou jsme už hodně zaplatili a ještě zaplatíme.
Nedávno diskutovala v TV členka Pirátské strany paní Klusová. Říkala, že jako rodačka z Karviné viděla na vlastní oči, jaké zlo způsobuje životnímu prostředí uhlí. A že Green Deal dá severní Moravě peníze na „transformaci“ na něco moderního. Tvůj komentář?
Ta karvinská děvucha na jedné straně upozorňuje na kauzu vyvedení (lidé na Ostravsku říkají „ukradení“) 43 000 hornických bytů z OKD, jejichž prodej nadnárodním společnostem negativně ovlivňuje trh s bydlením na Ostravsku. To je chvályhodná činnost, jen bohužel přišla s křížkem po funuse. Bakalova firma RPG prodala svou „zlatou slepici“ anglické společnosti Residomo a ta ji následně prodala švédské společnosti Heimstaden. Takže ta už může tvrdit, že zlatou slepici nabyla „v dobré víře“, že jde o čestnou koupi, a nikdo už těm havířským rodinám ty byty nevrátí. Jestli jste sledovali film Dukla 61, tak o právo na vlastnictví svých bytů přišly třeba právě tehdejší havířské vdovy. Tento čin bílých límečků nebyl nikdy potrestán kromě toho, že soud uznal, že se Bakalovi může za toto jednání říkat, že se chová jako gauner.
Bakala se sice odvolával, ale soud nakonec konstatoval: „Nesplněním důležitého slibu bez pádného důvodu se žalobce (Bakala) zachoval vůči nájemcům bytů OKD neférově a nečestně. Navíc žalobce nejenže porušil daný slib, ale nadto ho i zapřel. Jestliže pak žalovaný (Zaorálek) mj. právě i toto jednání žalobce kritizuje a v rámci kritiky je označuje za gaunerské, jde vzhledem k jeho závažnosti o kritiku přiměřenou.“
Je vidět, že někdy i naše justice dospěje ke spravedlivému výsledku. To ovšem lidem na Ostravsku vlastnictví bytů nevrátí a není se čemu divit. Tato zlatá slepička přináší při průměrné měsíční platbě 16 tisíc Kč svému majiteli na obratu bezmála tři čtvrtě miliardy měsíčně…
Ale to jsem trochu odběhl od otázky – je hezké od paní Klusové, že připomíná bytovou situaci na Ostravsku, ale to je zbytečné, ta věc je už prohraná.
No a to je tak asi vše pozitivní, co na aktivitách pirátky a držitelky vysokoškolského titulu z oboru mediálních studií, žurnalistiky a sociální politiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vidím. Pokud pláče nad tím, jaké zlo způsobuje těžba uhlí, tak bych se jí rád zeptal, jak bude bez toho zlého uhlí nabíjet svůj ajfoun a elektrické autíčko, kterým se může prohánět mezi Karvinou a křivou mešitou, jak na Ostravsku nazýváme pamětihodnost, kterou ve svém grandiózním třídílném románu Šikmý kostel popsala naše ostravská spisovatelka Karin Lednická.
Fotogalerie: - Na skok v Ostravě
Vít Rakušan navštívil Karvinou, aby na sebe nechal řvát od lidí a pak je poučil, že nemají pravdu. Jaký dojem to vlastně zanechalo?
Tato předvolební zinscenovaná šaškárna se může vyučovat v hodinách politického marketingu. Výsledek bude mít ovšem asi takový jako legendární červená mikina jednoho ministra, který už zmizel v propadlišti politických dějin, a nikdo si už nevzpomene ani na jeho jméno...
Když v prezidentských volbách vyhrál Zeman nebo v parlamentních Babiš, psal liberální tisk, že „lidé jsou v periferních oblastech frustrovaní“ a je potřeba jim pomoci a vysvětlit jim, že to s nimi myslíme dobře. Je to správný přístup?
A také se psalo, že lidé na venkově (myšlena byla i Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Karviná – to je pro liberály ta periferie a venkov) mají nižší vzdělání než v Praze, mají nižší platy atd. Myslím, že frustrovaní nejsme. Máme radost, že ty největší pitomce odesíláme právě do Prahy a tady u nás je pak klid. Má to tu stinnou stránku věci, kdy tito lidé, kterých se v Brně, Ostravě zbavujeme a odesíláme do Prahy, pak ovlivňují celostátní situaci. Asi to budeme muset začít řešit jinak.
Omlouvám se za možná naivní otázku. Ale co by si z ostravského cítění a vnímání politiky měl vzít zbytek republiky?
Karel Kryl řekl nádhernou větu, kterou se na Ostravsku řídíme: „Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří, a kdo v něho věří, je idiot!“
Až si to osvojí i lidé v dalších částech republiky, možná se něco změní. Měli bychom si uvědomit, že i název premiér je nevhodný, zavádějící. Lepší název pro toho panáka, který je dočasně na tuto pozici nainstalován, by měl být třeba „správce“. Protože jsme si ho zvolili a platíme ho za to, aby dobře spravoval úřad, který jsme mu propůjčili. Nespravuješ dobře svěřený majetek? Tak táhni! Měl by se víc snažit, pan správce, a nejen panáčkovat před pánem v Bílém domě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
pedros491
